č. 4566/2024 Sb. NSS; Stavební řízení: doručování odvolateli v řízení s velkým počtem účastníků
č. 4566/2024 Sb. NSS
Stavební řízení: doručování odvolateli v řízení s velkým počtem účastníků
k § 144 odst. 6 správního řádu
Vedlejšímu účastníkovi stavebního řízení, kterému bylo v prvním stupni doručováno veřejnou vyhláškou dle § 144 odst. 6 správního řádu, musí být poté, co podá odvolání, doručováno individuálně.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 12. 2023, čj. 6 As 285/2021-55)
Prejudikatura: č. 1626/2008 Sb. NSS a č. 4537/2023 Sb. NSS; nálezy Ústavního soudu č. 115/2002 Sb. ÚS (sp. zn. II. ÚS 92/01) a č. 59/2008 Sb. ÚS (sp. zn. II. ÚS 2767/07).
Věc: a) S. K. a b) I. K. proti Magistrátu hlavního města Prahy, za účasti ARTA, spol. s r. o., o umístění stavby, o kasační stížnosti žalobce a).
Rozhodnutími ze dne 1. 6. 2020 žalovaný k odvolání žalobců částečně změnil, ale ve většině potvrdil dvě rozhodnutí o umístění stavby vydaná Úřadem městské části Praha 5 v řízení s velkým počtem účastníků.
Žalobci podali proti oběma rozhodnutím žalovaného žaloby, které Městský soud v Praze nejprve spojil ke společnému projednání a následně usnesením ze dne 26. 8. 2021, čj. 10 A 33/2021-114, odmítl. Dospěl k závěru, že napadená rozhodnutí byla žalobcům, kteří byli tzv. vedlejšími účastníky územních řízení, doručena veřejnou vyhláškou dne 18. 6. 2020, a žaloby podané dne 26. 3. 2021 tudíž byly opožděné.
Oba žalobci podali proti usnesení městského soudu blanketní kasační stížnost.
Jelikož žalobkyně b) nezaplatila ve stanovené lhůtě soudní poplatek za kasační stížnost, Nejvyšší správní soud samostatným usnesením řízení o její kasační stížnosti zastavil (usnesení ze dne 22. 2. 2022, čj. 6 As 285/2021-29).
Žalobce a) (stěžovatel) namítal, že doručování veřejnou vyhláškou účastníku řízení, který podal odvolání, je nepřiměřeně tvrdé. Stěžovatel a žalobkyně b) byli jedinými odvolateli, vystupovali v řízení od počátku aktivně. Požadavky, které na ně právní řád klade, jsou však ve zjevném nepoměru s požadavky na jiné účastníky řízení. Pro takovou přísnost, zejména ve srovnání s účastníky řízení podle § 27 odst. 1 správního řádu, není opodstatnění. Právní úprava aktivní účastníky řízení nutí sledovat rozsáhlý a poměrně nepřehledný systém úřední desky žalovaného minimálně jednou týdně po několik měsíců. V této věci uplynul mezi podáním odvolání a vydáním rozhodnutí žalovaného téměř rok a půl. Zákon předpokládá, že stěžovatel bude po celou tuto dobu pravidelně kontrolovat úřední desku, aniž by mohl odhadnout, kdy bude rozhodnutí zveřejněno. Doručování prostřednictvím úřední desky lze akceptovat vůči pasivním účastníkům řízení, nemělo by však odpírat právo na soudní ochranu účastníkům, kteří v řízení vystupují aktivně. Tyto okolnosti měl žalovaný zohlednit z úřední povinnosti, neboť je vázán základními zásadami činnosti správních orgánů. Stěžovatel považuje doručování formou veřejné vyhlášky za protiústavní a rozporné s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.). Za den doručení proto stěžovatel považoval 3. 2. 2021. Teprve tento den se stěžovatel při nahlížení do spisu s rozhodnutími žalovaného seznámil.
Sporná otázka v této věci spočívala v tom, zda stěžovateli, který byl…
